Hodnocení ročníku

16.kolo

MU sobota 8.6. v 12:00 hod.

Kde: domaFC Přední Kopanina

Sraz: 11.20 hod.

Nominace: Maty, Jirka T., Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán, David, Ríša, Matouš, Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., Dominik, Malina, Adam

Omluveni: Jirka O., Fíla

Trenéři: Matěj, Tomáš, Petr

 

 

22.kolo

MU neděle 2.6. v 12:00 hod.

Kde: doma, SK Hostivař

Sraz: 11.20 hod.

Nominace: Jirka O., Jirka T., Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Štěpán, Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., Malina, Adam, Tomík L.

Na dnešní zápas tým SK Hostivař bohužel nepřijel v plné síle. Nevíme přesně jaké byly důvody, ale ještě před začátkem nám oznámil, že jim někteří hráči ze základní sestavy chybí. Domluvili jsme se, že budeme reagovat podle toho, jak to bude vypadat.

 

Situace na hřišti dále od kabin byla jednoznačná hned od začátku. Naši kluci kombinovali a zatlačili soupeře na jeho polovinu, ze které ho, de facto, celou polovinu nepustili. Vzhledem k tomu, že skóre za první ¼ skončilo 6:0 a soupeř se téměř nedostal k naší brance, rozhodli jsme se pro stažení počtu hráčů na 4+1. To mělo za následek zlepšení pohybu a kombinací. Zejména Seifik se rozhodl stát nejlepším nahrávačem a posílal především Nikimu přihrávky přímo před prázdnou branku J. Ten za první půlku nasázel 5 gólů. Patrik dal hattrick, Štěpán se několikrát parádně opřel do míče a dvě z těchto střel skončily v síti. Další góly po pěkných akcích přidali Míša a Vláďa a ukazatel se zastavil na stavu 12:1.

 

Druhá půlka na tomto hřišti pokračovala v destrukci soupeře. Vyměnila se parta, ale nezměnil se přístup našich kluků, ani počet hráčů na hřišti. Až do konce jsme hráli ve 4, nicméně góly na naší straně rapidně narůstaly. Neudržitelný byl dnes převážně Jirka Oubram, který po odchytané polovině utkání, nasázel rovnou 8 gólů v půli druhé J)) Další přidali tradiční střelci Tobík a Marťas a přidal se i vypomáhající Tomík Lehovec. Do poslední ¼ šel do branky dokonce Péťa a předvedl pár parádních zákroků. Vícekrát ho soupeř bohužel nevyzkoušel J. Nejlepší Péťova akce ovšem byla, když si od vlastní branky vzal míč a po sólo akci přes celé hřiště a několik soupeřů zakončil střelou u branky soupeře. Vzhledem i k tomu, že soupeř poslední ¼ víceméně přestal hrát, dohromady tu tato parta vyhrála 20:1.

 

Na hřišti blíže u kabin se zápas od počátku vyvíjel zcela jednoznačně. Hned po 3 minutách a několika úvodních gólech jsme stáhli hru do čtyřech a v ní vydrželi prakticky až do konce (což s ohledem na horko nebylo jednoduché). První parta i ve čtyřech zcela dominovala a gól dostala vlastně jen střelou přes půlku hřiště, jelikož brankář Jirka operoval hluboko na polovině soupeře a při této ojedinělé akci soupeře se logicky nestačil vrátit.

Po změně stran se do brány hlásil Vláďa, stejně vehementně se tam ovšem tlačil i čahoun Míša. Vláďa se nakonec nechal z brankářského dresu vysvléct až pod příslibem sázky, že pokud během třetí čtvrtiny nasází hattrick, budu ho do konce sezóny oslovovat „moje nejmilovanější Růženko“ – ano, hádáte správně, to vše s odkazem na jeho nedávnou barvu kštice. Hned v první akci čtvrtiny se sám před brankářem ocitl Seifík, nicméně namísto zakončení nezištně vyzval ke skórování moji nejmilovanější Růženku. Z ostatních na hřišti se tak v rámci rychlé dohody stali dvorní asistenti s jediným cílem, a to pomoci mojí nejmilovanější Růžence sázku vyhrát. Asi jste sami pochopili, že se jim to poměrně rychle povedlo J). Čtvrtá čtvrtina se už nesla v duchu ztráty koncentrace (a těžko se na kluky v tom vedru a za rozhodnutého stavu zlobit). S netradičními brankáři a přeházenými pozicemi jsme nechali soupeře několikrát skórovat, což alespoň přineslo radost na straně Hostivařských – v zápase těžším bychom toto určitě nedovolili.

 

Celkově to byl jeden z nejjednodušších zápasů, který klukům zas tolik nedal, ale aspoň se pobavili. Navíc vyzkoušeli i některé situace, které jsme trénovali při tréninku, což nám udělalo asi největší radost. Dokonce jsme měli na hřišti i podporu certifikovaného trenéra týmu 07 Jardy Lehovce, jehož syn Tomík (09) nám vypomohl z důvodu většího počtu omluvenek. Jarda měl k našemu týmu pouze jednu „výtku“. Tomíkovi přislíbil povolení používání mobilu v případě, že nasází hattrick. Naši kluci na to reagovali tím, že se ho snažili dostat do šancí a stejně jako v případě Matějovi nejmilovanější Růženky i on svůj cíl splnil celkem záhy. Rodičovsky to bylo pochopitelně špatně, nicméně zkušený otec a navíc certifikovaný trenér, by měl počítat s tím, že se proti němu hráči spiknou J)) To ukazuje, jak báječná je to parta a o to víc nás to s nimi baví J.

 

Nakonec ještě speciální pochvala za dosažení jednoho milníku. Tobimu se v tomto zápase podařil vsítit 100. (ano stý) gól v jedné sezóně. I když to není to nejdůležitější kritérium, tak je dobře, že se nejen Tobimu takto daří. Celkově už letos všichni dohromady nasázeli v 19 zápasech 692 gólů, což je o 106 gólů víc, než vloni a to odehráli o 3 zápasy méně J. A o společné góly tu jde především J).

 

Děkujeme i báječnému publiku, které se opět ozvalo hlavně v případě, kdy to našim klukům přestalo jít, aby je povzbudili. Díky.

 

Trenéři.

 

  

21.kolo 

MU sobota 25.5. v 08.30 hod.

Kde: venkuDukla Praha holky

Sraz: 07.45 hod.

Nominace: Maty, Fíla, Niki, Marťas, Kubino, Štěpán, Ríša (+ táta), Matěj S., Malina, Patrik, Dominik, Adam, David, Tobík

Omluveni: Matouš

Trenéři: Tomáš, Petr, Matěj

 
20.kolo 
MU sobota 18.5. v 11:00 hod.

Kde: doma, proti Sokol Kolovraty

Sraz: 10:15 hod.

Nominace: Jirka O., Maty, Jirka T., Péťa, Niki, Míša, Marťas, Štěpán, Ríša, Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., Dominik, Adam

Trenéři: Matěj, Tomáš

Omluveni: Malina, Matouš, Kubíno, Fíla, David
 

SK Ďáblice - Sokol Kolovraty 21:13

 

Na dnešní zápas nám po delší době přálo hezké počasí a vysvitlo i slunce. Sokol Kolovraty dorazil s jasným cílem, vrátit nám porážku z podzimního utkání na jejich půdě. I tentokrát bylo ve vzduchu hecování bývalých spoluhráčů trenéra Toma, kteří tento výběr trénují (ne tedy všichni, ta „dáma“ s hrubším slovníkem tam nehrála :-)). Nejen proto i tentokrát přišla na řadu speciální motivace v podobě malé sladkosti.

 

Na hřišti blíže ke kabinám se hrál celou dobu velice vyrovnaný zápas. Hra se odehrávala většinou uprostřed hřiště. Chyběl nám větší rozptyl do stran a delších nahrávek. Někdy jsme drželi zbytečně moc míč u nohy, což na druhou stranu k této kategorii stále patří. Na větším hřišti (příští rok) to už bude fyzicky náročné a kluci si to začnou posílat víc (jak jsme si ověřili v neděli, když 4 naši kluci pomáhali vyhrát zápas v kategorii mladších žáků J). Kluci dostali několik upozornění, aby více přitlačili v přihrávkách a občas se pokusili vystřelit. Je potřeba říct, že všichni makali na 100%, sami se hlásili o střídání, protože toho měli dost a celý poločas, i když byly výhrady, poctivě bojovali. Tato část zápasu skončila zaslouženou remízou 4:4.

 

Do druhé části hry jsme standardně vyměnili týmy. Druhá parta mě naprosto nadchla. Kluci si vypomáhali s brankářem, který zprvu po několika dlouhých nákopech začal rozehrávat po zemi. Většinu času jsme drželi míc, kluci v obraně se výborně zastupovali, hlavně Štěpán, v další části Jirka O., když bylo nejhůř, objevil se tam i rychlík Dominik. Speciálně Dominika bych dnes rád vyzdvihl, protože byl neustále aktivní, dohrával situace až do konce, nepřestával hrát ani po ztrátě míče a i přesně přihrával. Musím říct, že podle mého to byl jeho nejlepší zápas a minimálně ve 3 1/4 byl i nejlepší na hřišti. Další věc, která mi udělala radost, byl náběh Nikiho při rozehrávce od branky. Naběhl z levého útoku až na pravou obranu, kde již zcela osamocen dostal míč od Seifika. Posunul na polovinu soupeře, kde krásnou přihrávkou našel už opět osamoceného druhého útočníka, který si mezi tím přeběhl na Nikiho stranu (mám pocit, že to byl Míša J). Díky tomu, že si změnili pozice, totálně zmátli soupeřovi obránce a Míša zakončil, aniž by musel svádět souboj s obranou soupeře. Takové prvky jsme do tréninku zařadili teprve nedávno, o to víc těší, že se to kluci snaží sami aplikovat do zápasu. Tuto část jsme měli pevně ve svých rukou, většinu času se hrálo na polovině soupeře. Bylo to velice kvalitní utkání, což je vidět a na menším počtu vstřelených gólů. Tuto část jsme zvítězili 4:1.

 

Na hřišti blíže k tribuně jsme začali poměrně vlažně, příliš se nám nedařilo v kombinaci a ani silově jsme na soupeře za začátku nestačili. Výsledkem byly 2 góly v naší síti. Naštěstí v posledních minutách první čtvrtiny jsme hru trochu stabilizovali a zásluhou Nikiho snížili na 1:2. O přestávce mezi čtvrtinami jsme trochu upravili herní pozice a snažili se kluky nahecovat, což vyšlo dokonale. Ve druhé čtvrtině jsme hráli krásný kombinační fotbal s agresivním napadáním rozehrávky a soupeře jsme nenechali vydechnout. Celou čtvrtinu jsme odehráli na polovině soupeře a hnáni vytrvalým fanděním diváků vyhráli tuto část 4:0.

 

Druhý tým, který se na tomto hřišti objevil na druhý poločas, začal čtvrtinu velmi zostra. Zřejmě nabuzeni poločasovým proslovem motivátora Toma, chtěli ze sebe kluci dostat to nejlepší. Na soupeře jsme se vrhli a kombinace byla doslova příkladná. Vycházela nám spolupráce mezi zálohou a útokem, po krásných uličkách od Marťase zakončovali opakovaně Tobík a Maty. A když už si soupeř dal pozor na naši rychlou hru středem, potáhl míč po lajně Adam a dvakrát dokázal brankáře razantní střelou překonat. Třetí čtvrtina tak skončila 6:2 v náš prospěch (kdy navíc jeden gól padl po rozehrání soupeře daleko přes polovinu a neměl tedy platit…to nepíši s motivací takový gól soupeře znevážit či zlehčit, ale kluci se po zápase na tu situaci ptali a nechť tedy máme v pravidlech jasnoJ). Na poslední čtvrtinu jsme přeházeli posty, aby si kluci vyzkoušeli i jiné pozice. Hra nám ovšem okamžitě přestala fungovat a soupeř se během 3 minut dostal ke třem laciným gólům. Po chvíli jsme tedy vše vrátili do obvyklého formátu, především abychom zápas dohráli s chutí a radostí. To se nakonec povedlo, dokázali jsme 2 branky vstřelit a celý poločas tak tato parta vyhrála v poměru 8:6.

 

Jak již bylo popsáno výše, v kabině se vyplácela speciální motivační prémie a kluci dostali velkou pochvalu za předvedený výkon.

 

Stejnou pochvalu si zaslouží i diváci, kteří i přes absenci hlavního motivátora Petra, byli opět slyšet a pomohli klukům ze sebe vydat to nejlepší. Děkujeme.

 

 

Trenéři   

 

 

 

 

MU neděle 12.5. v 17 hod.

Kde: venkuTempo Praha

www.google.cz/maps/place/FC+Tempo+Praha,+z.s./@50.0196795,14.4328586,15z/data=!4m5!3m4!1s0x0:0x1a65bfe35f24d0fa!8m2!3d50.0196795!4d14.4328586

Sraz: 16.20 hod.

Nominace: Jirka O., Maty, Jirka T., Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán, Ríša, Malina, Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., 

Omluveni:

Trenéři: Matěj, Tomáš, Petr

 

 
 

SK Ďáblice - SK Union Vršovice   20:35

Sestava:    Maty, Jirka T., Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubíno, Štěpán, Ríša, Vláďa, Tobík, Matěj S., Adam

Omluveni:     Jirka O., Patrik

 
 
17.kolo

TJ Sokol Lipence – SK Ďáblice 1:48

Nominace:  Jirka O., Péťa, Kubíno, Marťas, Fíla, Niki, Matouš P., Ríša, Míša, Vláďa, Štěpán, Seifík, Jirka T., Maty

Jak všichni víte, z důvodu odcestování trenérského tria na profesní fotbalové vzdělávání trenérů do Toskánska :-), vedlo tento zápas z kapitánského můstku Havířovské duo Víťa a Richard. Nutno podotknout, že i přes tento handicap :-))) si vedli skvěle a od nás za to mají velký dík. Zde hodnocení z jejich per a bez zásahu editora:

Jedno hřiště Jirka O., Péťa, Kubíno, Marťas, Fíla, Niki, Matouš P. - vedeno VD, druhé hřiště Ríša, Míša, Vláďa, Štěpán, Seifík, Jirka T., Maty - vedeno RK. Hodnotím pouze hru jednoho týmu - v průběhu zápasu jsme si týmy neměnili.

Zápas měl obrovský náboj ještě před tím, než jsme vůbec stihli nastoupit na hřiště. Obdrželi jsme totiž kabinu místního A týmu s jednoduchou, ale za to motivační výzdobou ve formě plakátu z části poodhalené ženy, zřejmě místní hospodářky... Nutno říci, že někteří kluci byli u vytržení (netřeba jmenovat, vytržení bylo u obou věkových kategorií, hráči i rodiče). Jeden hráč poznamenal, že by bylo lepší, kdyby tam byl třeba kopačák .... s trochou nadsázky lze říci, že tam byly dokonce i dva sice menší, ale kvalitní.... No a teď k výkonu.

Soupeř měl na jednom hřišti hráče ročníku 2009 a na druhém 2008. Tým 1 začínal na hřišti s ročníkem 2009, kde jsme postupně na naší straně stáhli hru na 4 hráče, ale i přes tento krok byla, stála převaha na naší straně. Na druhou čtvrtku jsme si řekli, že obránci a brankář budou podporovat více útok a v případě obsazenosti krajního útočníka budou přenášet hru na druhou stranu. Vše co jsme si řekli, kluci plnili, někdy se to povedlo, někdy ne, ale bylo na nich vidět, že u hry přemýšleli a netlačili balón do prostoru plného soupeřů. Vznikaly tímto krásné kombinace. Na další půlku jsme přešli na hřiště, kde měl soupeř hráče ročníku 2008. Před nástupem do 3. čtvrtky jsem musel krotit euforii z první půle, kdy kluci chtěli hrát stále ve čtyřech. Navíc proběhla i změna stran, takže kluci hráli "do kopce" (hřiště bylo drobně nerovné). Hra na této polovině byla náročnější, ale stále s převahou na naší straně, kdy kluci hráli kolektivně a kombinovali. Po konci třetí čtvrtiny opadla euforie o hru ve čtyřech, naopak nastala euforie udržet 0. Ponechali jsme tedy standardní rozestavení a nechaly kluky hrát svou hru. Všichni hráli s chutí a nasazením, a za celý zápas jsem neviděl "gesto roztahování rukou" či jiné formy výtky v případě, že se nepovedla přihrávka, o čemž jsme taky před zápasem mluvili. Všichni si zaslouží obrovskou pochvalu. Po celou dobu jsem střídal kluky zhruba ve 40s-60s intervalu a měnil jim drobně pozice. Myslím si, že všem to vyhovovalo - však se můžete zeptat sami. Závěrečný pokřik vedl kapitán Marťas, paráda..... Druhý tým musí zhodnotit Ríša.

Tuším, že hodnocení zápasu z mého pera nebude tak obšírné a monumentální jako od mého kolegy s indiánským jménem  “ten, který skrývá železo”, ale pokusím se. Jako náčelník “druhého” týmu, který samozřejmě považuji za “první”, musím přiznat, že jsem měl pozici značně zjednodušenou, neb z italských luhů, hájů a stadiónů přišlo jasné zadání. Dokonce skoro v podobě délky střídání a tak jsem v podstatě jen pobíhal po lajně a křičel bravo, skvěle, gól, super myšlenka, krása a gól, gól, gól, gól. A tohle celé několikrát. Nakonec jsem i porušil údajný příkaz z “můstku” držet hráčům pozice a všichni svěřenci se točili jako na kolotoči, obránci byli v útoku a útočníci naopak v obraně a všichni byli nadšeni. Musím svou část týmu podržet i kvůli obdržené brance. Gól padl víceméně omylem, po přísně odpískané situaci a následném přímém kopu domácích. Marně jsem vybízel rozhodčího, aby si šel situaci prodiskutovat s VARem, ale byl to Sparťan a jen křikl, že to s videem má přece ošéfovaný jako vždy. Pozor: nešvar dospělého fotbalu a především tria Sparta:Plzeň:VAR nám tedy začíná zasahovat i do slušných týmů a zápasů. Ale zpět k našim borcům - zaslouží absolutorium !!! Děkuji za šanci být s nimi u toho a jak poznamenal trenér domácích : už se těší až budu mít licenci a budeme se takto všichni potkávat častěji. Já taky. Pusu posílám : Matějovi, Matymu, Šimonovi, Míšovi, Láďovi, Jirkovi T a Ríšovi samozřejmě :-) a držím palce v dalších utkáních :-)

PS: hezky si je vedete trenéři :-)

 

15.kolo
SK Čechie Smíchov - SK Ďáblice 10:38
 

Sestava:    Jirka O., Maty, Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Štěpán, Ríša, Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., Dominik, Kubino

Omluveni:     Malina, Jirka T.

 

Dnešní soupeř SK Čechie Smíchov nás před začátkem oslovil, že má většinu hráčů ročník 2009, tak jestli bychom to zohlednili v sestavách hřišť. Naštěstí pro nás (a na neštěstí pro soupeře) „bohužel“ nemůžeme postavit silnou a slabou sestavu. My máme pouze silnou, tak jsme kluky rozdělili aspoň podle výšky. I tak se nám dostal např. Vláďa mezi menší tým, ale co se dalo dělat J.

 

Tým „vyšších“ hrál poměrně vyrovnanou partii. Nepadalo zase až tak moc gólů, jak jsme zvyklí, ale o to to byl zápas zajímavější. Tým Smíchova nám nedal nic zadarmo. My jsme měli většinu zápasu jen jednoho na střídání, navíc se ve třetí ¼ zranil Kubíno, tak kluci hráli dokonce bez. I přes to všechno, jsme měli herní převahu a toto hřiště vyhráli 12:6. Nejvíce gólů dal Matěj S. (5) a to navíc poslední část chytal. Další snajpr Tobi dal 4, nicméně góly padaly po hezkých a zajímavých akcích, takže si pochvalu zaslouží všichni na place.

 

Tým „menších“ si dnes zahrál pohodovou partii. Už od první minuty bylo jasné, že tady jsme o několik tříd (vysvětlení pro kluky – levelů) lepší. Soupeř měl problém se jen přiblížit k naší brance a když už se jim to podařilo, vše s klidem vyřešil v brance hrající (nikoli chytající) Ríša. Mám takový pocit, že první ¼ vůbec nepoužil ruce. Skóre pomalu narůstalo, takže kluci dostali např. pokyn, že nesmí střílet z dálky a gól mohou dát jen po kličce, nebo kombinací až do branky. Druhá ¼ byla značně vlažnější. I na základě tohoto pokynu měli kluci problém se zakončením, Maty nám opět trefoval břevna, Štěpa se posunul do zálohy, kde zjistil, jak moc se tam běhá a celkově si kluci zkoušeli, co sami chtěli. S tím, že by tato část skončila bez gólu, se evidentně nechtěl spokojit (už v poli hrající) Ríša. Během několika posledních minut nastřílel sám 5 gólů!!!. I v druhé polovině se pokračovalo v nastoleném trendu (například poslední ¼ odchytal Niki J) a kluci na tomto hřišti vyhráli 26:4.

 

Jak už jsme psali výše, tento soupeř nás úplně dokonale neprověřil. Bohužel nemají tak silnou základnu jako máme v Ďáblicích a mají pouze jednu starší přípravku (ročníky 2008 a 2009). Proto se snažíme, aby si naši borci v takových případech vyzkoušeli něco nového, nebo se jim to snažíme ztížit. Nicméně dnešní výhra je plnohodnotná a absolutně zasloužená.

 

Stejně tak zasloužená je pochvala, která patří našim stále povzbuzujícím rodičům. Byli jste opět skvělí a my Vám za to, jménem kluků, velice děkujeme.

 

Trenéři

 

 
14.kolo

Slavoj Vyšehrad - SK Ďáblice

Termín:         Neděle 7.4. od 13:00

Sraz:               12:12, Vyšehrad

Nominace:    Jirka O., Maty, Jirka T., Péťa, Niki, Míša, Marťas, Štěpán, Ríša, Matouš P., Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., Dominik, Kubino

Omluveni:    Fíla, Malina

 

Uplynulý víkend byl skutečně velmi fotbalový. Již v sobotu ráno skupina našich borců pomohla týmu 2009 k vítězství nad Unionem Vršovice v poměru 18:10 (a vítězství nad tímto soupeřem je vždy velmi cenné). Následně po poledni Péťa s Tobíkem nastoupili za tým 2006 na hřišti FA Praha a výrazně se podíleli na důležité výhře v poměru 4:3. Péťa patřil k oporám zadních řad, Tobík dokonce sestřelil soupeře hattrickem!! Jsme moc rádi, že spolupráce v klubu funguje napříč ročníky a že naši borci dokáží a CHTĚJÍ !! vypomáhat ostatním týmům, které se třeba momentálně dostanou do personální nouze. 

V neděli po poledni jsme tak na Slavoj Vyšehrad přijeli v dobré náladě a plni fotbalového sebevědomí. Předem jsme věděli, že nás čeká kvalitní soupeř – na podzim Vyšehrad prohrál jen 2 zápasy, a to s námi a s Unionem. Takových zápasů v rámci mistrovské soutěže odehrajeme bohužel jen velmi málo, o to více jsme se na tento střet těšili. 

Na hřišti blíže ke kabinám jsme začali poměrně vlažně. Soupeř hned od začátku kontroloval balon a diktoval hru, my jsme většinu první čtvrtiny jen běhali a bránili. Aktivita soupeře a šikovnost s balonem nás opravdu zaskočila, nedařilo se nám dostat do hry a góly v naší brance přibývaly. O první přestávce jsme se snažili kluky motivovat a „nakopnout“. To se podařilo dokonale – druhá čtvrtina byla z našeho pohledu nejlepší. Na soupeře jsme dokázali zatlačit, znepříjemnit jim rozehrávku a dočasně rozklížit jinak velice dobře zvládnutý herní systém. Se zvýšenou aktivitou se dostavily i góly a čtvrtinu jsme tak vyhráli v poměru 4:1. Celý poločas skončil výsledkem 5:5, což bylo z pohledu obou čtvrtin spravedlivé.

Na druhý poločas přišla na stranu ke kabinám druhá parta, která už si s kvalitním výkonem soupeře neporadila. Soupeř nás přehrál rychlostí i důrazem, po většinu druhého poločasu měl hru plně pod kontrolou.  Snahu a bojovnost klukům upřít nemůžeme, když už jsme se však sporadicky dostali k zakončení, pálili jsme do břevna nebo vedle. Vyšehradské zdobila vynikající souhra obránců a brankáře, rychlý přechod do útoku, nabízení se do volných prostorů, neustálý pohyb. Druhý poločas jsme zde prohráli 0:5.

Na hřišti dále od kabin jsme začali soustředěně a od první minuty se ukazovalo, že to bude náročný zápas. Během první minuty nás vůbec nepustili na svou polovinu hřiště. Až poté se naši kluci probrali a začali se pohybovat. Hráči soupeře jsou opravdu šikovní. Zejména ve hře 1/1, hře tělem a nejvíc pohybem všech hráčů. Jejich akce vypadali opravdu pěkné na pohled, jen se jim nedařilo se prosadit v závěrečné fázi. To bylo zapříčiněno výbornou hrou obránců, popřípadě když už něco prošlo, zlikvidoval to Jirka v brance. Naopak my jsme byli poměrně efektivní (zejména elitní střelec Tobík, který nasázel v první čtvrtině hattrick), i když jsme si opět neodpustili několik tyček a břeven J. I druhá čtvrtina byl parádní boj o každý míč. To dokumentuje i malý počet gólů, kdy byl stav po polovině 4:1 v náš prospěch.  

Po vystřídání jsme úplně nechytili třetí část. I přes ujištění, že soupeř patří hrou mezi nejtěžší  proti kterým zatím hráli, jsme soupeři nechávali moc místa (a tím pádem času) na zpracování a ten vynikajícím pohybem tyto chyby trestal. Vstřelil nám 3 góly, načež my jsme recept na překonání obrany nenašli. Poslední část jsme se opět vyrovnali v technice i nasazení, ale přeci jen musíme uznat, že pohyb soupeře byl lepší. Přesto tato část skončila remízou 1:1, kdy se po krásné akce Sejfika, trefil Niki.

I přes celkovou prohru hodnotíme utkání velice pozitivně. Kluci si potřebují vyzkoušet hru proti kvalitnímu soupeři – tedy fotbal pod tlakem, kde je na vše méně místa i času, kde si musí hrábnout až na dno fyzických sil, kde se musí poprat s nepříznivě se vyvíjejícím se průběhem klání. Toho všeho jsme si včera užili na maximum a je to dobře – jedině tak se budeme fotbalově vyvíjet a posouvat!

Moc děkujeme fanouškům a fanynkám, kteří opět dorazili v hojném počtu a kluky po celou dobu povzbuzovali. Navíc je třeba komentovat jednu do očí bijící skutečnost - před zápasem i po něm jsme museli odrážet dotěrné dotazy bulvárních novinářů, kteří se mylně domnívali, že se na Vyšehradě omylem ocitl zájezd finalistek Miss World. Marně jsme jim vysvětlovali, že takový je prostě kotel Ďábelských maminek a že to tak máme na každém zápase :-)

Více viz foto 

 

….trenéři

 
13.kolo

SK Ďáblice - FK Újezd nad Lesy      50:6

Neděle 31.3., 9:00 hod.

Nominace:    Jirka O., Maty, Jirka T, Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubíno, Štěpán, Ríša, Tobi, Patrik, Matěj S.

Omluveni:    Vláďa, Malina, 

A je to tady! Druhá polovina letošních mistrovských klání začala a začala pro nás výborně, drtivým vítězstvím našich Ďáblíků. Je zkrátka vidět, jak jsme přes zimu potrénovali :-) Ne, vážně. Věděli jsme, že nás čeká lehčí soupěř, což se potvrdilo, alespoň na jednom ze dvou hracích hřišť. Na "slabším" hřišti, kde jsme oba naše týmy prostřídaly, jsme v podstatě celý zápas odehráli ve čtyřech, respektive ve třech. Kromě třetí části, kde jsme vyloženě spali, jsme si tak mohli máknout a vyzkoušet si kombinační hru, což se nám dařilo, kluky to bavilo. Měli jsme strach o soupeře, aby nebyli smutní, ale se svojí rolí se docela dobře poprali. Úsměvné bylo, jak trenér soupeře klukům říkal slova útěchy v tom smyslu, že nejsme lepším týmem, že góly které dostávají, nemusejí dostávat apod. 

Druhé (dle soupeře silnější) hřiště bylo více vyrovnané, tam se hrálo aspoň 5/5. Výsledek nebyl tak vysoký, hlavně díky brankáři soupeře a našim střelám doprostřed zařízení :-)  

Jelikož jsme v podzimní části docela dominovali, přemýšlíme o tom, že bychom nyní na jaře praktikovali systém, že kluky budeme posílat do oslabení, tak se nedivte. Očekáváme od toho, že kluci budou muset jednak více máknout (běhat), ale i hledat si volný prostor a nestát na místě, kombinovat, tedy hrát spolu, mluvit na sebe, uvidíme. Nakonec nyní se již při střídání, když jdou dolů ze hřiště, ptají, kdy půjdou hrát a jestli tam ještě půjdou apod. Z toho vyplývá, že potřebují máknout, nejdou střídat "vyšťavení", takže uvidíme. 

Když jsme se po konci zápasu kluků ptali, jak je to bavilo a jak jsou spokojení, tak většina říkala, že nebavilo. Na jednu stranu je příjemné, že chtějí radši silnější a těžší soupeře, na druhou, když už nejsou, tak je potřeba užít si to i tak :-)))

 

Příští týden nás čeká Vyšehrad, což bude určitě silnější soupeř.

11. kolo

Sobota 17. 11. 2018 10:00

SK Hostivař - SK Ďáblice z.s.

Nominace: Jirka O. Maty, Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán S., Ríša, Vláďa, Tobi, Matěj S., Malina

Omluveni: Jirka T., Steve, Patrik,

 

SK Hostivař – SK Ďáblice 9:46

K poslednímu podzimnímu zápasu jsme vyrazili na hřiště SK Hostivař. Vzhledem k termínu v polovině listopadu jsme očekávali nepříznivé počasí, nakonec jsme ale zápas odehráli za plného slunce a mrazivé počasí klukům nevadilo, na hřišti se zahřáli výkonem. Jen na začátku zápasu byl trávník pokrytý jinovatkou a borcům to tedy trochu klouzalo, postupně se ale terén stabilizoval a my tak odehráli zápas na trávě mnohem, lepší kvality, než byla např. začátkem září v Újezdě.

Soupeř nás již před zápasem informoval, že má týmy rozdělené na slabší a silnější a že ten silnější bude po celý zápas na hřišti blíže kabinám. My jsme jako vždy postavili týmy vyrovnané a v poločase jsme je na hřištích prohodili. K tomuto (pro nás velmi důležitému) detailu se ještě vrátím v závěru hodnocení…  

Na hřišti u kabin jsme začali trochu ospale, kluci měli zřejmě na začátku pocit, že se utkání vyhraje samo bez nutnosti to řádně odmakat. Možná byla na vině raní zima, možná nám vadil klouzavý terén, v každém případě byl začátek z naší strany jalový, bez jiskry.  Navíc na straně soupeře nám vadil hráč s číslem 12, který mezi ostatními vynikal technickou kvalitou a schopností individuálně přejít i 2 nebo 3 hráče po sobě. S jeho způsobem hry jsme měli problémy po celý zápas, soupeř se tak často dostával do přečíslení (které naštěstí většinou dokázali řešit obránci, případně Vláďa, který z bolavou achillovkou odchytal celá zápas v bráně – a často nás podržel). Postupem času jsme se ale dostali do provozní teploty a soupeře začali přehrávat. Druhou čtvrtinu jsme už měli zcela pod kontrolou a po několika pěkných kombinacích konečně přidali i zasloužené góly. V poločase jsme na tomto hřišti vedli v poměru 9:3.

Po změně stran se na tomto hřišti objevila druhá parta a utkání pokračovalo v podobném duchu. Opět trochu problémy s nasazením, opět výborně hrající hráč č. 12. Hned po změně stran jsme se rychle ujali vedení, kdy se střelecky prosazoval především Niki, jeden gól přidal i v útoku netypicky působící Malina. Soupeř nás ale nenechal vydechnout a čtvrtina tak skončila v poměru 4:2. Od začátku čtvrté nás dokonce soupeř přitlačil a my začali v obraně zmatkovat a dostávat laciné góly. Naštěstí se Ďáblíci nechali v závěru vyhecovat, skóre srovnali a v posledních sekundách zápasu Fíla otočil skóre čtvrtiny na konečných 5:4 pro nás. I naše druhá polovina tedy dokázala silnější tým soupeře porazit a to v poměru 9:6.

Jak už jsme psali výše, druhé hřiště bylo soupeřem obsazené výkonnostně slabší partou. Evidentně většina kluků byla ročník 2009 (ne-li všichni). I my máme v týmu tři borce stejného ročníku narození, ale jejich umění je úplně jinde a právem je zařazuje do naší kategorie. Všechny čtyři části hry měli naši kluci absolutní převahu, soupeř se jen málokdy dostával k ohrožení naší branky. Po první části, kterou jsme vyhráli poměrem 7:0, si Fíla zažádal o přesun do obrany. Tím pádem se do útoku vydal Míša a během několika minut si hned zapsal hattrick J. Je potřeba říct, že to bylo zejména výbornou prací Matěje S. a Nikiho, kteří všechny tři akce připravili a Míša zakončoval do prázdné branky J. Krásná akce byla zejména u druhého z těchto gólů, kdy Matěj postupoval sám na brankáře a mohl buď přihrát Míšovi, nebo obstřelit brankáře. Obě tyto situace by bylo jednoduché zakončit, nicméně Matěj si vybral třetí řešení a to, že gólmana soupeře přehodil ala Poborský J Pak už to Míša jen doťukl do prázdné branky. Proč to celé popisuji? Takové neobvyklé řešení značí to, jak si kluci věří, že zkouší zakončit různým způsobem, nejen tím nejjednodušším. Samozřejmě, že ta to sklidil adekvátní pochvalu J. Je příjemné sledovat, že takové „schválnosti“ zkoušejí poměrně často v tréninku, především při hře 1/1. Těm lepším už nestačí, že soupeře přejdou, ale mnohem víc je láká vymyslet něco originálního J. Druhá ¼ skončila výsledkově stejně, také poměrem 7:0.

Po změně stran byla situace na hřišti obdobná. Naše gólmany (Ríšu a v další ¼ Matyho) jsme vyháněli z branky, aby hráli dalšího hráče v poli. Nezřídka se stávalo, že při rozehrávce z poloviny byl Ríša k soupeři mnohem blíž, než naši obránci J.  Opět jsme soupeře téměř nepustili na naši polovinu a celkově tuto část vyhráli 14:0 (stejně jako první parta J).

Závěrem bychom se ještě chtěli vrátit k výše naznačenému systému, kterým kluky dělíme do jednotlivých týmů pro zápas. Jelikož se nás na to sem tam někdo zeptá, pokusíme se to trochu objasnit. Vždy se snažíme sestavit týmy co nejvyrovnanější, aby byly výsledky na obou hřištích podobné. Roli v rozdělování hraje několik faktorů (herní typ konkrétního borce, osazení týmu brankáři, momentální herní výkonnost, fyzická připravenost příp. zranění, kvalita soupeře, apod.) Do toho všeho se snažíme zachovávat osobní vazby mezi jednotlivými kluky, jak je máme z tréninků nebo soustředění vypozorované. Přeci jen někteří mají k sobě blíž (více se kamarádí i mimo fotbal, chodí spolu do školy, atd.) a my se jim tyto vazby snažíme – pokud je to jen trochu možné - zachovat. Jde hlavně o to, aby je fotbal bavil, a k tomu směřujeme i rozdělení do týmů pro utkání. Že se nám rozdělování daří, můžeme sledovat na příkladu posledních 2 zápasů (výsledek uvádíme vždy proti silnější polovině soupeře). V Kolovratech hráli naše poloviny v poměru 5:5 a 5:3, v Hostivaři 9:3 a 9:6. To je myslíme na poločas o 34 minutách neuvěřitelně vyrovnaná bilance, která svědčí jak o vyrovnaném rozdělení do týmů, tak i šíři a kvalitě celého kádru. Právě v soutěži na 2 hřiště je toto klíčem k úspěchu.

Zapomenout samozřejmě nesmíme na naše skvělé fanoušky, kteří opět dorazili ve velkém počtu. Byli jste fantastičtí jak při tomto zápase, tak vlastně v průběhu celého podzimu. MOC DĚKUJEME!!!!! 

 

 

Trenéři   

 

9. kolo, Neděle 4. 11. 2018 14:00

Sokol Kolovraty - SK Ďáblice z.s.

Nominace: Jirka O.,Maty, Steve, Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán, Ríša, Matouš P., Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S. 

Omluveni: Dominik, Adam, Jirka T

 

Sokol Kolovraty  - SK Ďáblice 11:34

 

Na dnešní zápas jsme se vydali na druhý konec Prahy, kde sídlí Sokol Kolovraty. Vzhledem k tomu, že za tento tým hrál několik let trenér Tom (a dokonce dva z trenérů soupeře jsou jeho bývalí spoluhráči) vyhlásil speciální motivaci. „V případě vítězství je v šatně sladká odměna“ :-) Do výchovy našich Ďáblíků zapojujeme i takové záležitosti, jelikož zdravé hecování soupeře ke sportu patří :-) Vzhledem k výsledku, se odměna rozdávala J. Ale postupně….

 

Soupeř nám prozradil, že na hřišti blíže ke vstupu postavil silnější tým. Jelikož my se snažíme stavět týmy vyrovnané, nechali jsme, standardně, hrát každý tým polovinu zápasu na každém hřišti. Na tomto hřišti se hrál od začátku až do konce vyrovnaný zápas. Terén byl poměrně těžký, chvíli trvalo, než si kluci zvykli, že jim míč odskakuje a hlavně, že do přihrávky je potřeba se trochu opřít, aby se dostala na místo určení. Začátek byl z obou stran ospalý, mám trochu obavu, že si naši borci mysleli, že se zápas vyhraje sám. Postupem času se, i za přispění hlasivek trenéra a fanoušků, kluci rozehráli na vyšší stupeň a začali opravdu makat. Po krásných akcích se trefili Tobík a dvakrát Niki a kluci se dostali do klidu. Soupeři se ještě v této ¼ podařilo snížit jedním gólem. Nutno podotknout, že to hlavně díky několika parádním zákrokům opět skvěle chytajícího Fíly. Ve druhé ¼ se soupeř zlepšil a to hlavně při obsazování hráčů, při naší rozehrávce. Tato část skončila smírně 2:2, když góly přidali opět Niki a krásnou ránou Péťa. Celkově jsme tu vyhráli 5:3.

 

¾ jsme po výměně stran začali vlažně. Bylo znát, že soupeř na druhém hřišti byl o něco slabší a než si naši kluci přivykli na vyšší stupeň, inkasovali dva góly. V této části nás soupeř výborně obsazoval, hlavně předskakoval a my měli problémy vůbec rozehrát jak od naší branky, tak i z autů.  Až poté začali kluci opravdu makat, vyrovnali hru a díky parádní akci hned čtyř našich hráčů nejprve snížili a chvíli před koncem této části i vyrovnali. O góly se podělili Maty a Patrik, ale jak jsem psal, byly to obě akce všech na hřišti. O přestávce jsme si promluvili hlavně o tom, že se nesmíme nechat předskakovat a naopak, musíme co nejrychleji napadat. To až neuvěřitelně zafungovalo, když jsme hned během zhruba prvních 20 vteřin po zahájení vstřelili dva góly. Nejprve sebral soupeři rozehrávku Patrik a po samostatné akci propálil gólmana. Hned vzápětí, po téměř shodném rozehrání, Vláďa parádně předskočil brankáře a hbitě tečoval míč do sítě. Poté soupeř opět zpřesnil hru, kterou vyrovnal nejen herně, ale i gólově. Nám se ještě podařilo prosadit díky další brance Vláďi, nicméně poslední slovo měl soupeř a nakonec, zaslouženě vyrovnal. Celkově tato ½ skončila 5:5, což dokazuje kvalitu obou našich týmů, když ani jeden neprohrál.

 

Na vzdálenějším hřišti začal zápas velmi vyrovnaně, soupeř byl až překvapivě fotbalový a my se dlouho nemohli prosadit. Navíc naše šance často končily nekvalitním zakončením, což byla ovšem spíše vina hrbolatého a podmáčeného trávníku, kdy střely buď mířily vysoko nad, nebo vykopnutím drnu namísto míče.  Po gólech Matyho a Vládi jsme se trochu uklidnili a zápas převzali do svých rukou - jen na konci první ¼ jsme si vybrali slabší chvilku v obraně a nechali soupeře samotné před naší brankou hned 3x za sebou. Naštěstí se ale vytáhl gólman Seifík a všechny vyložené šance Kolovrat zlikvidoval. Ve druhé čtvrtině jsme už měli průběh pod kontrolou a vedení postupně navyšovali, když se prosadili i další borci včetně příležitostného (ale o to nadšenějšího) střelce Štěpána S. Poločas tak skončil pěkným výsledkem 6:0.

 

Druhý poločas zde odehrála parta kolem Marťase, která z vedlejšího hřiště dorazila pěkně nažhavená. Soupeře jsme okamžitě zatlačili a donutili k chybám především před vlastní brankou, které jsme pak nekompromisně trestali. Jak góly přibývaly, začali jsme trochu zapomínat na zadní vrátka a nějaký gól i dostali (za poločas celkem 3). Sami jsme jich ale dokázali nasázet 18, takže klukům v tomto ohledu nemůžeme nic vyčítat. Prioritu má pořád útočná fáze a nabírání herního sebevědomí – pokud z toho sem tam vyplane nějaká ta díra v obraně, určitě se na ně zlobit nebudeme.

 

Celkový výsledek vypadá jednoznačně, ale to hlavně z důvodu, že na druhém hřišti byl kvalitativní nepoměr a vyhráli jsme tam 24:3. Znovu se tedy ukazuje, jak důležitá je v soutěži hrané na 2 hřiště šíře kádru a schopnost postavit 2 vyrovnaná mužstva. V tomto ohledu je naše situace velice komfortní, vyrovnanost obou kádrů je vidět především ve výsledku na silnějším hřišti soupeře (5:3 a 5:5).

 

Závěrem bychom chtěli poděkovat dnes velice hlasitě povzbuzujícím rodičům na obou hřištích. V několika případech, když se moc nedařilo, svým povzbuzováním vyloženě nastartovali kluky, k většímu výkonu. Soupeři nám můžou tohoto „hráče navíc“ jen závidět a dnes si myslím, že se tak i stalo :-)

 

Děkujeme.

Trenéři.

 

SK Ďáblice z.s. - FC Tempo Praha  25:15

8. kolo, Sobota  27. 10. 2018 12:00

 

Na dnešní očekávaný zápas proti týmu FC TEMPO, které nastoupilo s pěti kluky hrajícími elitní pražskou soutěž, jsme se těšili, protože se jednalo o silného a prestižního soupeře. Tomu, že to nebyl jednoduchý zápas, nasvědčuje výsledek 25:15 v náš prospěch. Naši borci se na soupeře moc těšili, kdy hned od začátku se hrálo ve slušném tempu a nasazení. Museli jsme si dávat pozor na přímočaré rozehrávky, ze kterých soupeř celý zápas hrozil. Ďáblíci si ale s tímto běhavým stylem velmi dobře poradili, z čehož je patrné, že už vědí, kde je jejich pozice a jak mají přistupovat k hráčům. Zkrátka po hřišti už nepoletujeme a hra, byť přes malé mušky, vypadá fotbalově. Dnes jsme byli výborní na všech pozicích, od brány, kde docházelo k dobrým rozehrávkám, po hřišti jsme viděli dobrý pohyb našich hráčů bez míče a s míčem, konstruktivní hra ve středu pole s přechodem do útoku, obrana fungovala také velmi dobře. Soupeř měl poměrně silné standardky, na ty jsme nedokázali moc úspěšně reagovat, ale nevadí. Soupeř byl taky v závěru docela nervózní, protože v soutěži dosud vyhrával a nyní prohrával, na konci se dá hovořit dokonce o frustraci hráčů, kdy se neubránili vulgárnějším výrazům, kdy svoji náladu korunoval jednak odchodem do šaten bez penalt a zároveň vyjádřením trenéra, že nepodali dobrý výkon, že umí hrát úplně jinak, kdy na naši otázku, že hráli asi tak, jak jim soupeř dovolil odpověděl, že tím to není. No, nevíme, myslíme si o tom své, nicméně další zápas hrajeme na jaře a tam se uvidí. Je potřeba doplnit, že tato situace se týkala jen hřiště dále od kabiny. Na hřišti blíže ke kabinám probíhalo vše v duchu Fair play a naopak trenér na tomto hřišti své kluky podporoval i když se jim třeba tolik nedařilo.

 

Trenéři.

 

 

 

 
SK Union Vršovice - SK Ďáblice 12:20

7. kolo, Neděle 21. 10. 2018 13:45

Sestava: Jirka O., Maty, Jirka T., Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán, Ríša, Žumi, Vláďa, Tobík, Dáda

 

SK Union Vršovice - SK Ďáblice 20:12

 

Na dnešní zápas jsme se těšili nejvíc z celé soutěže. Jeli jsme na hřiště zatím neporaženého týmu SK Union Vršovice. Jelikož ani my jsme letos ještě neprohráli, bylo jasné, o co se bude hrát.

 

S trenéry soupeře jsme se dohodli, že se bude hrát na trávě, která v tuto dobu už bývá náročnější na techniku. Jelikož byli nějaké omluvenky, „vypůjčili“ jsme si od týmu 07 dva kluky, Žumiho a Davida, kteří jsou oba narozeni v roce 2008, takže nám mohou pomáhat. Jde přesně o tu spolupráci napříč týmy, o které jsme mluvili na začátku sezóny. Stejně tak v sobotu vypomáhali Marťas a Tobík v zápase mladších žáků a další zase sprší přípravce 2009. Velká smůla je, že nemohl nastoupit náš momentálně nejlepší brankář Matěj S., kterého na turnaji Ondrášovka Cup „sprasili“ hráči Slovanu Havlíčkův Brod, poškodili mu vazy a bude mimo hru několik týdnů.

 

Od začátku byla hra ve vysokém tempu. Na hřišti blíže ke kabinám, kluci začali trochu opatrně, bylo znát, že nechtějí udělat chybu. Postupem času jsme se začali dostávat do šancí a vedli díky gólu Marťase a následné parádní akci všech na hřišti, kterou krásně zakončoval Niki. Navíc v další velké šanci brankář soupeře vyrazil střelu Tobiho nad sebe, ta dvakrát skočila na břevně a padla za branku. Nicméně i hráči Unionu byli nebezpeční a z jednoho útoku se jim podařilo snížit. Tím skončil výsledek první ¼ 2:1 v náš prospěch. Druhá čtvrtina na tomto hřišti byla naše zřejmě nejlepší za celou sezónu. Kluci výborně obsazovali soupeře, který měl problémy už s rozehrávkou. Bylo to pro kluky velice náročné fyzicky, pro Davida navíc i orientačně, protože všichni hráli své pozice a Dáda hrál vždy za toho, který odpočíval. Jeho přehled vzadu i na středu, byl znát a rozehrál se k parádnímu výkonu. Tuto ¼ jsme vyhráli 4:0 a musím říct, že zcela zaslouženě.

 

Na druhou část zápasu jsme kluky standardně vyměnili. Na vývoj tohoto hřiště soupeř zareagoval přesunutím jednoho útočníka z vedlejšího hřiště (viz komentář ze zápasu na stránkách Unionu :-)). Ve třetí ¼ se ukázalo, že tato parta není rychlostně tak dobře vybavená, jako druhá. Hodně akcí se v útoku zasekávalo směrem dozadu, po ztrátě míče nám chyběl první rychlý krok na obranu. Někteří nedokázali držet vysoké tempo, když byl míč daleko, nedrželi pozice a pak nebyli včas u soupeře. Kdo dnes mezi těmito absolutně vyčníval, byl Míša, který ač nejmenší, nevypustil jediný souboj, téměř nepřišel o míč a to bojoval s o hlavu většími soupeři. Jeho fyzický fond je neuvěřitelný. V této části hry jsme na soupeře prostě nenašli recept a prohráli 0:3. Nutno podotknout, že to není žádná ostuda. V poslední části jsme si začali víc věřit. Hodně hru oživil Fíla, který se přesunul z branky do útoku. Vypadalo to, že kluky strhnul svým pohybem a všichni začali víc makat. Jeho nástup dělal protihráčům problémy, protože v jednu chvíli byl v útoku, ve vteřině už bránil u naší branky a hned za okamžik opět útočil. Díky dvěma gólům Žumiho a parádní trefě Jirky Tresnera jsme se dostali do vedení. O to jsme přišli až v závěru, kdy jsme po našem zaváhání dostali dva rychlé a podobné góly. Tato část skončila 3:4 v náš neprospěch. To se samozřejmě stává, nicméně důležité je, že se kluci nevzdali a nakonec se jim podařilo se prosadit.

 

Na hřišti dále od kabin nás čekal velmi houževnatý soupeř, který na nás nastoupil hned od začátku pěkně zostra. Naši borci než se vzpamatovali, prohráli jsme ¼  v poměru 4:0. Po zbytek zápasu jsme se snažili držet krok, ale musíme říci, že soupeř na tomto hřišti byl lepším týmem. Ne sice výrazně, ale upřímně, lepší byl. V čem jsme zaostávali, bylo naše dlouhodobější trápení, čím je reakce startu na balón, první dotyk - zpracování míče a tím rozjetí úspěšné akce do volného prostoru vpřed, časté motání se s míčem ve chvíli, kdy už by to chtělo přeci jen přihrávku. Rozehrávka od branky nám taky vázla, ukázkovou akci předvedli Ríša s Kubinem, kdy Ríša rozehrál na Kubina, ten mu přihrávku vrátil, ihned šel do běhu po lajně, kam mu zpětnou přihrávkou Ríša míč vrátil, pak stačila klička v podobě souboje 1na1 a střela, bohužel neúspěšná. Jednalo se o fotbalový moment, ale nemáme to ještě moc zažité a naučené, proto pracujeme v trénincích zejména na pohybu bez míče a s míčem, na prvním doteku/převzetí míče, rozehrání akce a následný přechod do útoku. U našich kluků taky vidíme, že se mnohdy bojí míče nebo se na něj jen koukají bez pohybu k němu. Jestliže to v nich není, musíme doufat, že se to v nich časem probudí, nebo taky ne. Ukázkovým případem pro všechny je náš nejmenší Míša. Nutno říci, že jsme ale podobných fotbalových akcí té předcházející výše popsané viděli v dnešním zápase více, ale byly nepřesné, pomalé. Co ovšem klukům nelze upřít, je touha bojovat.

 

Co říci závěrem. Stejně jako trenéři Unionu Vršovice i my bychom přivítali hrát takové zápasy každý víkend. Tento náročný týden nám ukázal, že za nejlepšími nezaostáváme, nicméně musíme zapracovat na zrychlení hry, zapojit více kombinace a pohybu v mezihře. Soupeři gratulujeme a těšíme se na odvetu na jaře u nás.

 

Trenéři.

 

 

 


SK Ďáblice z.s. - TJ Sokol Lipence, z.s. 43:10

6. kolo, Neděle 14. 10. 2018 10:00

Sestava: Jirka O., Maty, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Štěpán, Steve, Ríša, Matouš, Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., Dominik

 

Domácí zápas proti týmu TJ Sokol Lipence byl dalším ze zápasů letošní podzimní sezóny, který naše kvality a herní připravenost příliš neprověřil. Bohužel skupina je i přes naši snahu nalosonána tak, že se v tomto vyšším výkonnostním koši ocitly týmy, které na něj zatím herně nemají. 

Zbytečný zápas to samozřejmě nebyl - kluci si zaběhali a střílet góly je baví, čehož si opět užili do sytosti. Alespoň z důvodu herní přípravy jsme na jednom hřišti dokonce celý zápas hráli ve čtyřech. I tak jsme soupeře pohodlně přehráli, stahovat hru na 3 hráče jako proti dívkám z Dukly se nám ale proti klukům nechtělo. A tak si Ďáblíci zkoušeli kličky, narážečky, finální přihrávku a zakončení ze všech pozic a úhlů. V dalších zápasech už všechny tyto činnosti budeme muset předvést v rychlosti a pod tlakem silného soupeře (Union Vršovice  a Tempo). Doufáme tedy, že se nám podaří zařadit vyšší rychlostní stupeň a nenechat se těmito lehkými utkáními ukolébat.

Závěrem jako vždy děkujeme našim skvělým fanouškům, kteří nás neúnavně podporují a ženou v zápasech těžkých a vypjatých, stejně tak ale zatleskají a pochválí v zápasech lehčích. Tedy díky a žhavte své hlasivky - vrchol podzimní sezóny se blíží!!

Trenéři 

 

 

FC Přední Kopanina - SK Ďáblice 14:31

5. kolo, Neděle 7. 10. 2018 16:00

Sestava: Jirka O., Maty P., Jirka T., Niki, Marťas, Kubino, Štěpán S., Steve, Ríša, Vláďa, Tobík, Matěj S., Malina, Matouš P.

Po sobotním zápase proti dívkám z Dukly jsme hned druhý den vyrazili na druhou stranu Prahy proti týmu FC Přední Kopanina. Na tento zápas jsme se těšili, protože tento tým v dosavadním průběhu soutěže ještě neprohrál a tím pádem nás čekal mnoho těžší soupeř.

Na obou hřištích se od začátku hrál vyrovnaný zápas. Tým okolo Marťase hrál od začátku moc hezky kombinačně, dobře držel balón a soupeře téměř nepouštěl k Fílovi, který šel na začátek do brány. Jak se kluci postupně rozehrávali, získávali čím dál větší převahu a začali se prosazovat i střelecky. To množné číslo v tomto případě není na místě, protože všechny 4 góly, které jsme za první čtvrtku dali, nasázel Tobík. Nicméně aby se k zakončení dostal, potřeboval parádní souhru všech spoluhráčů na hřišti. Soupeř reagoval pouze jednou brankou v naší síti. Na druhou čtvrtinu vystřídal v branceFílu Ríša. Naši kluci v nastaveném tempu pokračovali. Navíc soupeř si hned na začátku sám sundal sebevědomí, když rozehrávku ze středového bodu, poslal poměrně důraznou přihrávku na vlastního obránce, kterému míč přeskočil nohu a ke překvapení všech, doputoval až do vlastní branky.

V předu se krásně doplňovalo trio Marťas, Tobík a Fíla, který po první čtvrtině v brance dostal střelecký apetit a během pár minut nasázel 5 gólů. Další přidali Marťas a Tobík. Soupeři jsme opět povolili pouze jeden gól.

Druhé hřiště, kolem Vládi, působilo ještě klidnějším dojmem. Na této části hřiště se hrálo více do těla nicméně ani na této straně jsme soupeře nepouštěli do žádných vážných akcí a trpělivou hrou je přehrávali. Kluci si různě zpřeházeli posty, takže se nám (a to od začátku sezóny) střelecky probudil sváteční střelec Kubino a přidal další dva zářezy na letošní pažbu :-)  

V polovině jsme již tradičně vyměnili týmy. Pro tým okolo Marťase to byl soupeř náročnější. Nevíme, jestli je trochu nepodcenili, nebo už zavládla lehká únava, nicméně zejména bránit kluci moc nechtěli a nejeli úplně na 100%. Na druhou stranu, my je do bránění nijak netlačíme. Říkáme, že když dají tři, tak ten jeden do naší brány nevadí J V této části jsme nám soupeř vstřelil 4 góly, nicméně naši kluci zabojovali a postupně se jim podařilo skóre vyrovnat. Ve čtvrté čtvrtině tento souboj pokračoval a musíme uznat, že tuto poslední část byl soupeř lepší. Tady se nám dostavila asi i únava, protože jsme na střídání měli pouze jednoho a na konci zjevně došly bojovné síly. Sice jsme tuto čtvrtinu prohráli 3:1, ale celkový dojem byl moc pěkný.

V týmu kolem Vládi si kluci velice dobře drželi pozice a soupeře přehrávali i ve druhé polovině. Za celý zápas soupeř vstřelil pouze 4 branky, přičemž naši borci jim postupně nasázeli gólů 14. Rozjel se hlavně  Maty (celkově s 5ti zásahy) a další góly přidali už zmiňovaný Kubino, Vláďa, Niki, Štěpán a Matěj S. Speciální pochvalu si za tento zápas zaslouží Matouš Pícha, který předváděl sebejisté zákroky a kličky. Na tomto případě se aspoň trochu ukazuje, že naše úvaha byla správná, protože Matoušovi pomohla pravidelná herní praxe, když si zahrál pár zápasů za druhou naší starší přípravku. Nabral sebevědomí a to je přesně to, co chceme a potřebujeme. 

Zápasy proti takovým soupeřům se nám líbí mnohem víc, protože i přesto že výsledek zní celkem jednoznačně, ta cesta za vítězství nebyla až tak jednoduchá, jako den předtím.

Již tradičně chceme poděkovat Vám rodičům za podporu, kterou klukům dáváte. Nejenom, za hojnou účast na (pro nás) hodně vzdáleném místě, ale hlavně za povzbuzování během zápasu. Jste skvělí a nám toto pomáhá udržet dobrou náladu v celém týmu.

Děkujeme,

Trenéři.

 

 

SK Ďáblice z.s. - FK Dukla Praha ženy, z.s. 64:4

Přesunuté kolo 10.kolo, Sobota 6. 10. 2018 18:00

Sestava: Jirka O., Maty P., Jirka T., Niki, Marťas, Štěpán S., Ríša, Matouš P.,  Vláďa, Tobík, Malina, Matěj S., Adam Š., Fíla

 

V předehrávaném 10. kole jsme nastoupili na domácím hřišti proti dívkám z Dukly Praha. Hrálo se v sobotu večer za umělého osvětlení, což byl vlastně asi jediný zajímavý moment zápasu. Výkonnostně dívky na tuto soutěž nestačí a jakkoliv před nimi smekáme pro jejich fotbalové nadšení a držíme držíme palce na cestě za dalším sportovním rozvojem, měli by asi zvolit jinou výkonostní skupinu. Pro nás se jednalo zcela zbytečný zápas, kde jsme si nemohli vyzkoušet prakticky nic z našich fotbalových dovedností (možná s výjimkou několika úvodních minut, kdy se dívky představily sympaticky aktivní hrou).

Již v průběhu první čtvrtiny jsme stáhli hru na čtyři hráče (proti silnější sestavě dívek), na druhém hřišti jsme zápas odehráli dokonce ve třech. I přesto jsme v zápase dominovali a zvítězili rozdílem několika tříd. Jakékoliv další hodnocení zde postrádá smysl - zaměříme se nyní na zápasy další, kde nás snad soupeři prověří více. Především v druhé polovině října nás čeká vrchol podzimní sezóny v podobě zápasů porti FC Tempo a především silného Unionu Vršovice.

Trenéři

 

 

SK Ďáblice z.s. - Sportovní klub Čechie Smíchov     33:11

4. kolo, Pátek 28.9., 14:00 hod. 

Sestava: Jirka O., Maty P., Jirka T., Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán S., Ríša, Vláďa, Tobík, Patrik, Malina, Dominik, Matouš P.

 

Dnes jsme nastoupili proti pro nás neznámému soupeři SK Čechie Smíchov a musíme po zápase říci, že se na léto můžeme těšit. Jednalo se o jeden z kvalitnějších zápasů, alespoň na hřišti bližšímu kabinám. Na vzdálenějším hřišti to byl snažší zápas, i když naši borci, kteří na toto hřiště přišli po střídání stran, tak trochu usnuli na vavřínech z první půle, takže čtvrtinu zde odchodili, nacož ovšem zareagoval trenér Tom a motivačním koučováním se zase naši borci dali dohromady a poslední čtvrtku už zase jednoznačně na hřišti vládli. 

Na hřišti bližším kabinám to byl vyrovnanější zápas a vězte, že soupěř měl proti nám pouze dva hráče narozené 2008, jinak se jednalo o ročník 2009! Skoro neuvěřitelné, že, vzpomeneme-li si na jejich výšku, konstituci, sílu v osobních soubojích, rychlost. Docela nás ta informace překvapila. Soupěř byl i silný na střele, ke které se několikrát dostal a dal tak vyniknout našim skvělým golmanům, kterým se zápas vydařil. No, soupeř byl tedy kvalitní, ale my jsme byli prostě lepší. Výsledek mohl být z naší strany ještě příznivější, když jsme několikrát netrefili z méně či více jasných akcí gól, ale i soupeř měl šance ke skórování. Velmi hezkým, asi nejhezším gólem dnešního zápasu, byla fotbalová akce zakončená Nikiho hlavičkou. 

Když říkáme fotbalová akce, tak je opravdu již hezky vidět, jak kluci proměňují své individuální dovednosti v kolektivní hře, fotbalové kombinaci. Pravda, mnohdy nám taková akce vázne na jejím provedení, o což nám zatím v tréninku jde nejvíce, jako je např. první dotek s míčem, zpracování, rychlá akce/reakce, pohyb do volného prostoru s míčem apod., ale aniž bychom klukům radili, jak mají hrát a co mají dělat s míčem (zde patří pochvala i Vám, rodičům, že toto zcela po celou dobu respektujete  - mimochodem, všimli jste si, jak obecenstvo na hřišti blíže kabinám soupěři neustále radilo, co mají hráči hrát? -  už začínají hrát kombinačně, samozřejmě u každého přichází herní dovednosti a domýšlivost, nikoli myšleno v pejorativním slova smyslu :-), jinak. 

Chválíme sice kombinaci, ale aby nebyla mýlka, tak jen připomínáme již mnohokrát řečené, že zatím nám jde opravdu především o budování sebevědomí hráče (člověka jako jedince) a rozvoje fotbalové techniky, to je jednoznačně na prvním místě, nikoli strategie a herní kombinace, byť tak líbivé - mějte to stále na vědomí, ale to Vy máte :-))) tak jen pro připomenutí :-)))

Nyní nás čekají 3 zápasy, které asi tolik neprověří naše kvality, ale zato si budeme moci vyzkoušet v zápasovém tempu a s klidem na míči, dovednosti individuální a kombinační. Aby kluci neměli jen pohodičku a klídeček, hned proti týmu Dukla ženy půjdou do oslabení, ale to jim neříkejte :-) Tyto 3 zápasy a ještě několik tréninků nás dělí od zápasu s velkým Z podzimní části sezóny, ke kterému dojde 21.10., ovšem neméně zajímavý zápas (bohužel dle toho, co na nás soupěř pošle) by mohl být i o týden později 27.10. To budou skutečně srovnání, tam uvidíme. Naši ďáblíci již na Ondrášovce ale dokázali, aniž bychom byli výběrovým týmem, že dokáží velmi zdatně držet krok a vyrovnanou partii se silnými týmy. Takže se těšme na vrcholy této části sezóny. 

Závěrem nesmíme zapomenout na naše diváky, Vás rodiče, jste bezvadní, děkujeme za styl Vašeho fandění - palec nahoru, to zde v grafice nejde :-)))

Trenéři

 

SK Ďáblice z.s. - SK Slavoj Vyšehrad       23:12

3. kolo, Neděle 23.9.2018, 09:00 hod. 

SestavaJirka O., Maty P., Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán S., Ríša, Vláďa, Tobík, Patrik, Malina, Matěj S.

 

K zápasu 2. kola jsme nastoupili v neděli dopoledne proti týmu FK Slavoj Vyšehrad. Jak se již stalo téměř tradicí, ani tentokrát se zápas s Vyšehradem neobešel bez komplikací – loni na podzim přijel soupeř jen se 6 hráči a stěží tak postavil alespoň jedno hřiště. Letos zase spletli na Vyšehradě o hodinu dobu výkopu a k zápasu se tak začali trousit po deváté hodině. Nakonec ale vše dobře dopadlo a s cca půlhodinovým zpožděním jsme mohli začít na obou hřištích. Zde je nutné podotknout, že čekání se vyplatilo. Soupeř přijel s kvalitním, fotbalově vyspělým týmem, který chce (stejně jako my) hrát kombinační fotbal bez nakopávání a zbavování s míče. Na rozdíl od prvního utkání Újezdě jsme proti Vyšehradu museli opravdu zabrat a prodat formu vydřenou letním soustředěnímJ 

Na hřišti blíže ke kabinám jsme hráli od počátku aktivně a s velkým nasazením, celou první čtvrtinu jsme ale naráželi na výborné obranné duo soupeře – oba byli urostlí, uměli hrát tělem a pokrýt si balon. Naši útočníci tak dlouho nemohli najít recept k jejich překonání…a když už přeci jen přešli, vyřešil situaci gólman. Všechny góly v prvním poločase tak obstarala „druhá vlna“, tedy útočné výlety obránců nebo střely zálohy z větší dálky. Až po změně stran jsme dokázali obránce unavit a prosadit se postupně ze všech pozic. Celý zápas na tomto hřišti se vyznačoval perfektní souhrou všech postů, tedy jak mezi brankářem a obránci, tak v přechodu do útoku po ose obrana-záloha-hrot.

Jelikož byl první poločas velmi vyrovnaný na obou polovinách hřiště (a o takové zápasy nám jde nejvíce), rozhodli jsme se týmy tentokrát v poločase netočit a nechat je dohrát na stávajícím hřišti.  

Na hřišti dále od kabin se rovněž hrát velice pěkný kombinační fotbal. Hráči soupeře byli rychlí a šikovní s míčem, naši Ďáblíci tak museli předvést to nejlepší, co v nich je. Skóre se přelévalo ze strany na stranu a ani jeden z týmu si nedokázal vytvořit výraznější vedení. Po celou dobu se ale hrálo s velkým nasazením a stejně jako na druhém hřišti, i tady hráli naši kluci s balonem a řešili situace fotbalově – nějaké bezhlavé odkopávání či zbavování se míče už ve hře našich Ďáblíků prakticky nevidíme. Jen ve třetí čtvrtině si naši borci vybrali slabší chvilku a nechali se soupeřem zatlačit a přehrát. Bylo ale vidět, že si to sami dobře uvědomují a dokázali na to zareagovat – poslední čtvrtina už byla zase herně i výsledkově vyrovnaná.

Celkově jsme tedy zaznamenali další vítězství, v tomto případě cenné v tom, že soupeř byl skutečně kvalitní a nedal nám nic zadarmo. Právě takových zápasů bychom si přáli co nejvíce a pokud nám je nedodá mistrovská soutěž, budeme se snažit dojednat co nejvíce přátelských zápasů nebo kvalitně obsazených turnajů.

Asi největší radost máme v dosavadním průběhu podzimu právě ze způsobu hry našich borců - v tomto ohledu sledujeme asi největší posun Ďáblíků, kteří čím dál více řeší situace časovanou přihrávkou, náběhem do volného prostoru, kombinací. Jak jsme Vám již avizovali v minulých letech, až právě nyní začíná být doba na takovýto způsob hry. Individuální technika je tedy stále na prvním místě, postupně se ale čím dál více prosazují prvky týmové spolupráce. Vývoj našich malých (nebo možná lépe mladých??) fotbalistů tak jde přesně dle našich představ a tréninkového plánu a jsme moc rádi, že si jejich sportovní růst můžeme ověřit úspěšnou konfrontací právě s týmy jako je Vyšehrad, či na nedávném Ondrášovka Cupu.

Závěrem připojujeme poděkování rodičům a fanouškům za skvělou sportovní kulisu a jejich trpělivost při komplikacích před začátkem utkání – byli jste jako vždy skvělí!!!

Trenéři

 

FK Újezd nad Lesy   x   SK Ďáblice        5:52

2. kolo, 16.9.2018, 

Sestava: Jirka O., Maty P., Jirka T., Fíla, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpy, Steve, Ríša, Vláďa, Tobík, Patrik, Matěj S., Malina

 

Dnešní den jsme zahájili už čtvrtou soutěžní sezónu. Ano, již čtvrtou, tak to letí :-) Jsme moc rádi, že tým nedoznal žádných velkých změn, s klukama a s vámi rodiči nás to hodně baví a doufáme, že nám to společně ještě nějaký čas vydrží :-)))

Jen pro připomenutí, v té první soutěži (ročník 2015/2016) jsme obsadili 3. místo, pak následovalo 2. místo, VÍCEMISTROVSKÉ (ročník 2016/2017) a naposledy jsme obsadili 1. místo, MISTROVSKÉ (ročník 2017/2018). 

Začali jsme s jedním týmem, potřetí již hrajeme na 2 hřiště, což je paráda. Dnes jsme si ovšem moc nezahráli, a to je škoda, jednak pro náš tým, tak jistě i pro tým soupeře. Nečekali jsme, že se bude jednat o složitý zápas, jak již vyplývalo z prvního utkání soupeře v této sezóně, ale že půjde o takové utkání, které jsme s přehledem v delším čase schválně odehráli ve čtyřech, respektive v pěti hráčích, to jsme nečekali. Soupeře, nutno podotknout na značně nekvalitním pažitu, jsme přehrávali ve všech směrech. Kromě té skutečnosti, že jsme kluky "poslali do čtyřech", jsme do brány poslali našeho malého Nikiho, stejně jako na druhé straně Marťase, který měl ovšem "zakázáno" hrát rukama, takže kdyby se snad někomu z rodičů zdálo divné, proč Marťas nechytal některé míče do ruky, hrál tak správně na náš pokyn, aby to měl zkrátka těžší a on si s tím samozřejmě poradil.

Vždy záleží na tom, co nám soupeř dovolí. Dnes nám soupeř dovolil hodně, a tak jsme měli možnost např. vidět sólo golmana přes celé hřiště zakončené gólem, individuální i kombinační akce, kdy se kluci snažili o uklizení míče do sítě soupeře jednak mířenou střelou do volného prostoru brány nebo vykombinování situace vedoucí ke gólu do prázdné brány, viděli jsme ostrostřelce Jirku T., jak po několika připravených gólových šancích pro své spoluhráče a několika nastřelených tyčí, si ke konci zápasu dal "konečně" také gól (mimochodem krásnou levačkou), viděli jsme Kubína, jak dal čtyři branky (to zas jen tak neuvidíme), viděli jsme Jirku O., jak si míče zasekával, kličkoval, přihrával, střílel góly a bojoval o míč (až se v jeden okamžik zdálo, zda se náhodou nezranil) a takto bychom mohli pokračovat dál. 

Určitě nesmíme usnout na vavřínech, dnes proti nám stál slabší soupeř a už se těšíme na další zápasy, fotbalové, třeba hned na ten další proti Slavoji Vyšehrad, což je ten těžší soupeř v letošní soutěži. 

Děkujeme všem rodičům za fandění a budeme se těšit dál. 

Trenéři

11. kolo

Sobota 17. 11. 2018 10:00

SK Hostivař - SK Ďáblice z.s.

Nominace: Jirka O. Maty, Fíla, Péťa, Niki, Míša, Marťas, Kubino, Štěpán S., Ríša, Vláďa, Tobi, Matěj S., Malina

Omluveni: Jirka T., Steve, Patrik,