Přimda 2015

1. den, neděle 23.8.
 
Po zabydlení, prvním obídku (měli jsme rýži s masem na kmíně) a lehkém poledním klidu (kluci jsou značně natěšení a slyšitelní) jsme vyrazili na první trénink, jen tak se z lehka rozcvičit a potrénovat s balónem. I venku na hřišti, lépe řečno na "drnovišti", bylo složitější některé ďáblíky koncentrovat na hru, ale dalo se. Trenér Michal, nemajíc po celé prázdniny míč u nohy, nezklamal, když opět na první pokus trefil míč do lopuchů za hřištěm, naštěstí ho ale vylovil. :-) Trenér Petr se po loňském výletu do lopuchů k přímé střele na bránu pro dnešek raději neodhodlal. Co když nám ty lopuchy posekají, že? Ačkoliv byli kluci z prázdnin rozívení a asi se dlouho míče ani nedotkli, tak jim to šlo překvapivě dobře. Trénink byl zakončen menším zápasem, kde padla pouze jedna branka. Po večeři a vykoupání se všichni koukají na film ,,Jak vycvičit draka,,. Mamka Hanka - 724 102 923 - to má při kafíčku pod kontrolou, trenéři mají poradu. Pěkný večer a posíláme pozdrav z Přimdy:-)
 
2. den, pondělí 24.8.
 
Po téměř klidné noci jsme se probudili do oblačného dne, který se ale nakonec krásně vyčasil a vyslunil. Takže jsme měli dopolední a odpolední trénink venku. Jelikož se nám zdáli kluci neutahatelní, vymysleli jsme jim cvičení, po kterém jsme si mysleli, že budou unavení  a že nám tak trochu budou "bědovat". Byli jsme překvapení z reakce dětí: oni z toho prostě měli srandu :-) Ale trochu je to unavilo, tedy bolí je nožky :-) Závěrečný fotbálek si všichni zahráli s chutí ďáblíkům vlastní, výsledek byl výraznyně ve prospěch jednoho týmu. Ten dnešní méně úspěšnější tým nabudilo to, že k nim do hry nastoupil trenér Petr (já). Á propós, dnes jsem míč neposlal do lopuchů, ale zcela "mířeně" do lesa :-) Dnes po obědě jsme měli s druhým týmem Michala a Dušana besedu s policistkou oddělení tisku a prevence zdejšího policejního ředitelství, která dětem vysvětlila zásady chování na silnici a samotného bezpečí. Po večeři kluci měli chuť na zmrzku, tak jsme na ni šli do víru ,,velkoměsta,,.
 
 
Jak jsme se měli na soustředění ....
Bohužel nám "odešel" počítač našeho webmastera a tak jste neměli zprávy o tom, jak ďáblíci trénují, co dělají. Jelikož mám 2 děti a dobře vím, že toho moc doma nepoví o tom, jak se "někde" měly a co dělaly :-), nebude snad vadit pozdější informace o soustředění.
Takže, kde jsme to skončili :-)
V úterý jsme se probudili do ne příliš pěkného rána a dopoledne využili k potřebné relaxaci bazénu, kde se kluci parádně vyřádili (fotky budou). Po obědě už bylo krásně a vydrželo nám to celý týden. Letos bylo počasí na jedničku. Žádné velké vedro, žádné deště, žádná tělocvična. Takže odpoledne probíhal trénink, stejně jako ve středu a ve čtvrtek, kdy jsme s fotbalem "skončili". Závěrečným fotbálkem byl přes hodinu trvající přáteláček s ďáblickou starší přípravkou (r. 2005/2006). Tento tým hraje moc pěkný fotbal, doporučuji se na něj někdy přijít do Ďáblic podívat. Přáteláček jsme pochopitelně prohráli a to i přesto, že jsme byli v přesile 4 proti 3. Nicméně kluci hráli dobrý fotbal a sklidili zaslouženou pochvalu od trenérů starší přípravky. 
Celý týden nám docela pěkně utekl, fotbalu jsme měli opravdu hodně. Mám-li hodnotit celkový přístup ďáblíků k tréninku, dávám týmu jedničku. Pravdou je, že někteří ďáblíci jsou na tom fotbalově lépe a stále čekáme na to, že se zatím ti méně zdatnější zlepší. Jen malinkatý postesk k tomu, že právě ti ďáblíci, kteří by potřebovali ve hře přidat  na tréninku neodevzdávají zcela vše a mrzí mě jejich nepozornost, byť měli všidhni v tréninku dostatečné pauzy na blbosti. Za to mimo trénink, třeba na pokojích a na chobách ubytovacího zařízení,  byl jejich výkon maximální - všichni rychlí, hluční a nezadržitelní:-) 
Celkově byli ďáblíci opravdu prima, všichni poslouchali tak jak jim věk a povaha dovolily, a to co se zrovna nepovedlo?  Pár dřepů či koleček kolem hřiště to nahradily, ale to k tomu patří a bylo to OK. Kluci zvládli i odloučení od rodičů, byť nám to trochu narušil speciální režim pro Filipa, pro kterého si tatínek jezdil po večeři a přivážel jej vždy ráno, jelikož Filip nechtěl na Přimdě spát. Proto bych znovu vyzdvihl obdiv nad klukama, jak tuto situaci zvládli. Nevyhli jsme se pochopitelně otázkám typu, "proč tady má Filip tatínka, proč tady on nemusí spát a já ano, proč snídá brumíka a já nemám" apod. Jsem rád, že jsem odhadl kluky dobře, tedy že takovou situaci zvládnou, když jsem na takovou variantu přistoupil. 
V této chvíli obzvláště oceňuji pomoc maminky Hanky. Moc DĚKUJEME za její nenahraditelnou péči.
Trenérům Martinovi a Michalovi též náleží uznání a poděkování, navíc když Michalova přítelkyně dostala od svého zaměstnavatele dovolenou zrovna v době, kdy bylo naše soustředění. V době takového mládí a zamilovanosti je to oběť. 
V pátek měli kluci odpočinkový den. Dopoledne se vycachtali v bazénu, kluci byli opět, jak jinak, nadšení :-) Odpoledne jsme zašli na zmrzlinový pohár a citronovou limonádu a přijatou energii využili při výšlapu na zříceninu Přimda. Před večeří necelé dvě hoďky strávili kluci u ohně, kde si každý něco opekl. Večer přijeli první rodiče, ostatní se již nemohli dočkat rána, ale dočkali :-)
Zajímavostí soustředění bylo rozdávání pohledů. Absolutním rekordmanem se stal Péťa, který dostal 12 pohledů (včetně sladkostí). 
Věřím, že se klukům na soustředění líbilo a příští rok se s nadšením ďáblíkům vlastním setkáme ve stejném počtu, třeba na Přimdě něbo někde jinde.