TU NESPEKY 11.6.2016 - 4. místo z 10

Nominace: Jirka O., Péťa, Marťas, Niki, Míša, Vláďa, Jirka T., Filip, Maty
 
Turnaj se konal na památku našeho v dubnu zesnulého Martina Horvátha. V této souvislosti bych ocenil originální nápad se samolepkou s iniciály MH, který od A-Z zrealizoval kouč Tomáš a za co jsme sklidili poklonu od pořadatele a místních. Do budoucna by se mělo jednat o pravidelný turnaj jako vzpomínku právě na Horviho.  
 
Když jsme naše Ďáblíky přihlašovali na tento turnaj, věděli jsme, že zde nastoupíme proti starším chlapcům z ročníku 2007, a tak jsme nevěděli, do čeho pořádně jdeme. Na straně jedné jsme chtěli uctít naší přítomností Horviho památku, na straně druhé jsme nechtěli, abychom nějak "zahanbili" SK Ďáblice a tedy i "fotbalovou stopu" posledních pěti let Horviho fotbalového života, kdy SK Ďáblice byl jeho posledním domovským týmem. Uvažovali jsme tak právě s ohledem na sílu soupeřů spočívající ve starších klucích. Jelikož ale naše Ďáblíky známe a věříme jim, šli jsme do tohoto "rizika". Věřili jsme jim a ono se ukázalo, že to bylo zcela správné rozhodnutí. Nejen, že to pro naše Ďáblíky byla nová zkušenost s novými týmy, ale i se staršími kluky (ze začátku z toho byli docela překvapení, že jsou rychlý, větší, silnější, důraznější), ale velmi bravůrně si s tím poradili, o čemž zcela jasně svědčí umístění na krásném 4. místě z 10 účastníků. BRAVO, BRAVO, BRAVO. Vy, kteří jste tam nebyli, ale čtete toto hodnocení, vězte, že výkon našich Ďáblíků byl bojovný a fotbalový. Bylo by krásné, kdyby se nám podařilo do nadcházejícího ročníku sestavit 2 týmy, které by mohly bojovat o skvělá umístění. Určitě na to máme kapacity, máme Ďáblíky, kteří zde dnes nebyli, ale mohou na to mít, budiž proto tyto řádky pro ně i pro Vás, pro rodiče, motivací :-))) V Nespekách je krásné zázemí, hraje se v krásném letním termínu a příští rok se na nás těší. 
 
K hodnocení samotného turnaje lze říci, že jsme v základní skupině odehráli 4 zápasy s bilancí 3 výhry, 1 prohra. Začali jsme vítězstvím 4:3 proti RATMĚŘICÍM, pozdějšímu vítězi celého tutnaje, druhý zápas jsme těsně 2:3 prohráli s týmem PECERADY, třetí zápas jsme jednoznačně v poměru 7:1 přestříleli tým TÝNEC nad SÁZAVOU, v posledním utkání jsme porazili 7:1 tým NEVEKLOVA. Kvůli horšímu skóre, nikoliv vzájemnému zápasu, jsme skončili za Ratměřicemi na druhém místě a tak jsme se v semifinále utkali s dosud na turnaji neporaženým týmem (a favoritem turnaje), domácími NESPEKAMI. No, tento soupeř nám dal zabrat, v úvodu  jsme dostali rychlé 4 branky a to se poté už špatně otáčí. Ještě se nám podařilo, díky Fílovi, dvakrát prosadit, ale nakonec jsme prohráli výsledkem 2:5 ale kluci bojovali a už bylo vidět, že naši Ďáblíci mají toho postupem dne dost. I v posledním zápase  o třetí místo proti OLBRAMOVICÍM jsme byli takový trochu jak to říci, jiní něž dosud.  Ale kluci bojovali, bohužel jsme prohráli 2:3 a tak jsme obsadili 4. místo, velmi krásné místo. I tento zápas nám pískal Lukáš HORVÁTH (synovec Martina, který trénuje v Ďáblicích školičku) a krásné až dojemné bylo, jak čeká s posledním hvizdem s píšťalkou v puse, zda se nám podaří dát vyrovnávací gól, kdy by tím došlo na penaltový roztřel. Bohužel poslední Fílova akce neskončila gólem a tak Lukáš musel odpískat konec zápasu. 
 
Lukáš byl z výkonu našich Ďáblíků nadšený (do budoucna s ním chceme spolupracovat, jak to jen půjde s ohledem na jeho časovou vytíženost), stejně jako jsme dostali pochvalu a slova uznání od trenérů tří soupeřů: domácích Nespek, Pecerad a Neveklova. Je tedy vidět, že v Ďáblicích to neděláme zas tak špatně, respektive, že kluci jsou obrovsky šikovní. Nutno k tomu dodat, že kluci jdou těmto výsledkům a pochvalám naproti svým přístupem v každém novém tréninku. Tu pochvalu tedy zaslouží právě oni. A znovu to připomínám, nechť je to motivací pro ostatní, kteří zde na turnaji dnes nebyli, ale mohli by. Loučím se tedy s apelem k chybějícím Ďáblíkům s akcentem na týmovou hru, protože jak neustále s Tomášem opakujeme, fotbal se hraje především v 11, a to nebude dlouho trvat, a bylo by moc pěkné dokázat to v sestavě stávajících Ďáblíků. Rozhodně na to mají, všichni. 
 
Závěrem musím poděkovat opět našim FANOUŠKUM, kteří po právu byli v Nespekách vnímáni jako ti nejlepší :-))) Kéž tato tradice vydrží co nejdéle. 
Díky, díky, díky :-))))
 
Petr
 
 

Jak už psal Petr, na tento turnaj jsme se přihlásili hned ze dvou důvodů. Ten první a podstatný je ten, že to je turnaj na památku Martina Horvátha. Druhý, že to je turnaj pro hráče narozené v roce 2007 a mladší. Tím pádem nás zajímalo, jak obstojí naši Ďáblíci proti starším klukům.

 

Chtěl bych se jen krátce zastavit u prvního zápasu. Hned na nástupu byla vidět výšková převaha soupeře J. Musím říct, že po prvních 3. minutách nám na lavičce bylo ouzko. Tým Ratměřic nás vůbec nepustil na jejich polovinu a naše kluky drtil hlavně fyzicky. Během této krátké doby jsme dostali 2. góly a kluci šli střídat téměř s brekem. Naštěstí si nechali vysvětlit, že se nic neděje, že kluci z Ratměřic jsou starší a že pořád máme dost času. Během krátké chvíle se nám díky Filipovi podařilo snížit a tento moment nalil klukům do žil neuvěřitelnou sílu. Přestože na soupeře neměli fyzicky, přehrávali je technicky a řekl bych, i pohybem. Postupně jsme přidali další dva góly, čímž jsme se dostali do vedení. Tím, že jsme zvyklí hrát na 12 minut a tady se hrál zápas na 15 minut, nám přišlo těch pár minut navíc neskutečně dlouhých :-). Chvíli před koncem se soupeři podařilo vyrovnat, což na napětí ještě přidalo. Díky neúnavné bojovnosti našich kluků, tentokrát jmenovitě Nikimu, který při pokusu prostřelit neprůstřelnou dvojici bránících hráčů, upadl, ale v mžiku se postavil na nohy a díky přehledu přihrál do volného prostoru. Tam už čekal nikým nehlídaný jeho parťák z útoku Marťas, který málem protrhl síť v brance J. To byl velký radostný moment jak pro nás, tak pro naše skvělé fanoušky :-). Chvíli poté rozhodčí (Lukáš Horváth) ukončil tento parádní zápas. Za sebe musím přiznat, že to byl za celou mou trenérskou kariéru, nejemociálnější zápas. To jak se kluci dokázali zvednout z téměř beznadějné situace (kdy jsem osobně čekal minimálně dvouciferný příděl), až k vítěznému závěru, ve mně probudilo neuvěřitelnou hrdost na všech těch devět klučíků na place! To jsou přesně ty okamžiky, proč to všechno děláme! A to mluvím za nás trenéry, Simonu jako vedoucí týmu, ale jsem si jist, že hlavně za nás rodiče :-).

 

Jak už psal Petr, tak speciálně po tomto zápase dostali kluci hodně pochval od Lukáše, což je jeden z největších odborníků na dětský fotbal, ale i od soupeře, který se divil, že jsme se nedostali až do finále, kde se těšil na odvetu. Jak jste se už dozvěděli, tak nakonec jsme obsadili čtvrté místo, když se nám v semifinále ani v souboji o třetí místo nepodařilo vyhrát. Tady bych už příčinu viděl hlavně v únavě kluků, kde se ukázalo, že ten rok ve věku, pořád dělá rozdíl.

 

Závěrem bych chtěl říct, že to byl parádní turnaj, počasí nám přálo, v Nespekách mají moc hezké prostředí a výborný trávník. Myslím, že je to krásné připomenutí kvalitního člověka a pokud se tato akce stane tradicí, velice rádi opět přijedeme.

 

Díky,

Tomáš